V kalendáři, na sociálních sítích či internetu najdeme řadu zajímavých světových, mezinárodních nebo významných dnů. Oslavují či připomínají důležité historické události, ekologii nebo znevýhodněné skupiny. Některé se nám můžou zdát až humorné, ale proč si obyčejný den nezpříjemnit oslavou něčeho zábavného? Právě na dnešní datum, 20. září, byl vyhlášen Den malování mandal. Tyto kruhové obrazce mají pro náš život a zejména psychiku velký význam, což při svém zkoumání dokázal už Carl Gustav Jung. Pohodlně se usaďte a otevřete svou mysl, protože naše pouť #mandaladay právě začíná.
Den malování mandal slavíme od roku 2016. Vyhlásilo ho Centrum Mandala na výročí data svého otevření, tedy 20. září. Zároveň se údajně jedná o den, kdy Carl Gustav Jung, velký průkopník využití mandal v psychologii a terapii, namaloval svou první mandalu. Dnešní den má sloužit k oslavě kreativity a míru. Uznává a vychvaluje krásu a komplexnost mandal, ale propaguje také pohodu, klid a duchovní růst. Lidé všech věkových kategorií mohou tvořit mandaly jako způsob sebevyjádření a prostředek pro meditaci a sebeuvědomění.
Dnešek je vhodný pro vytvoření nebo alespoň vybarvení nějaké mandaly a pozorování vlastního prožitku. Pokud by vás umění mandal zaujalo, můžete se podívat na stránky Centrum Mandala, které nabízí řadu workshopů.
Dlouholetá tradice mandal
Původ slova mandala vychází z mrtvého jazyka sanskrt a znamená kruh. Jejich kořeny můžeme najít v hinduistické a buddhistické tradici, kdy mandaly kreslili už mniši v klášterech pomocí barevných sklíček, kamínků nebo zrnek písku. Po dokončení následovala modlitba a rozprášení mandal do okolí. Mniši tak poukazovali na pomíjivost světa i sebe samých. Mandaly symbolizují vesmír obklopující božstvo. Člověk, který do ní při rituálu či meditaci proniká, toto božstvo spatřuje a stává se součástí kosmu.
Tak můžeme mandaly vnímat pohledem náboženství a duchovna, ale jejich význam dokázaly potvrdit i různé výzkumy. V západní kultuře jsou tyto kruhové obrazce využívány jako diagnostický nástroj, v arteterapii (umělecká terapie zaměřená na léčení prostřednictvím obrazu a výtvarných aktivit, pozn. red.) nebo pro relaxaci.
Mandaly v psychologii a terapii
Mandaly popularizoval především psycholog Carl Gustav Jung, který je označoval za „magické kruhy“. Používal je nejprve k vlastnímu léčení a později i při práci se svými pacienty. Jung přišel se zcela novým pohledem na lidskou psychiku a na vše, co se v ní odehrává a promítá. Své poznatky zpracoval v knize Mandaly – obrazy z nevědomí, kde se zabýval nejen tvarem mandal a jejich významem v náboženství, ale i jejich využitím v terapeutické praxi. Tvrdil například, že mandaly se jako psychologické fenomény spontánně vyskytují v našich snech, v jistých konfliktních stavech nebo například u schizofrenie.
Jung formuloval myšlenku, že mandala zrcadlí psychické rozložení člověka, který jí tvoří. Vypozoroval, že se zlepšujícím psychickým stavem se mění i kresby mandal, které jsou nástrojem sebevyjadřování. Ačkoliv se do mandal promítá vnímání daného náboženství či směru, pro Junga byl podstatný především konkrétní tvůrce, tedy člověk.
Mandaly pomáhají se snížením stresu a relaxací
Malování nebo vybarvování mandal není jen pro děti. Při malování nás pohánějí instinkty a vlastní pocity a veškeré emoce, které zrovna prožíváme, se promítnou do výsledné kresby. V mandalách se odráží naše vnitřní já v kontextu toho, jaké barvy či tvary preferujeme. Práce s nimi působí na lidskou psychiku relaxačně. Na konci osmdesátých let dvacátého století M. H. Slegelis zjistil, že kruh naši mysl zklidní více než jakýkoli jiný tvar. Dochází také ke snížení stresu. Tohoto efektu využívají antistresové omalovánky nebo pracovní sešity s mandalami, které přinášejí relaxaci a jsou součástí duševní hygieny. A to vše díky psychologickému podprahovému působení kruhu.
Kromě výše zmíněného nám přináší malování mandal další výhody. Posilujeme soustředěnost, logiku a naši kreativitu. Můžeme si o sobě samých uvědomit spoustu věcí a nacházet souvislosti s osobním životem. Například nepřetahování může znamenat, že máme rádi jasně vymezené hranice. Velké jednobarevné části mohou v člověku podněcovat pocit rutiny a nutkání k nedokončení.
Autor: Andrea Mašíčková
Hledáte relaxační aktivity, které Vám zpříjemní den? Vyzkoušejte si kromě mandal také PetsYogu.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroje: centrum-mandala.cz, ct24.ceskatelevize.cz, penize.cz, papirada.cz, zahalkova-pro-radost.cz, databazeknih.cz
Foto: papirada.cz, drevozivota.cz, dredsantana.com
