Noc s Andersenem letos oslaví čtvrtstoletí existence. Akce na podporu dětského čtenářství vznikla v Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana (BBB) v Uherském Hradišti. Zájem o ni roste, počet účastníků akce i míst jejího konání každoročně stoupá. Zatím poslední ročník se uskutečnil na více než 1 750 místech, zapojilo se do něj přes sto tisíc dětí a dospělých. Zakladatelky Noci s Andersenem, Hana Hanáčková a Miroslava Čápová, získaly za svůj počin několik cen, mezi nimi i dánské ocenění Hans Christian Andersen Prisen. V rozhovoru s Hanou Hanáčkovou se dozvíte, jak se zrodil nápad na založení této akce, co děti láká na přespávání v knihovně anebo proč se nocuje právě s Hansem Christianem Andersenem.
Co je klíčové pro to, aby si děti vytvořily pozitivní vztah ke čtení?
Klíčovou roli hraje zejména přístup k četbě, který dítě vnímá ve svém okolí. Jde především o přístup rodiny a školy. Vliv na tvorbu vztahu ke čtení ale může mít také knihovna. Ta může ke čtení motivovat různými strategiemi, například pořádáním čtenářských soutěží.
Jednou z těchto strategií je i pořádání Noci s Andersenem. Jak se zrodila myšlenka na její založení?
V roce 2000 jsme se s kolegyní Miroslavou Čápovou zúčastnily přednášky doktora Václava Mertina. Jejím tématem bylo čtení před spaním, jeho důležitost a význam. Už během přednášky jsme na sebe s kolegyní mrkaly a nápad na uspořádání akce, která by podpořila dětské čtení, byl na světě. Tou dobou se navíc oddělení pro děti a mládež zabydlovalo v nových prostorách. V roce 1997 totiž postihla Uherské Hradiště povodeň, která zasáhla i naši knihovnu. Následovala tedy její rozsáhlá rekonstrukce, při které vznikla mimo jiné půdička. Právě ta se stala centrem oddělení pro děti a mládež. Poskytovala nám jedinečné prostory pro přespání přímo v knihovně.
Bylo složité proměnit myšlenku v realitu a zorganizovat první ročník akce?
Od našeho nápadu neuběhly ani dva měsíce a už se nocovalo. Myšlenku jsme představily tehdejší ředitelce knihovny a požádaly ji o povolení. Pak jsme pozvaly děti a ve spolupráci s kamarádkami z jiných knihoven začaly vymýšlet program.
Jaké byly první ročníky Noci s Andersenem?
Co se týká úplně prvního ročníku, strávili jsme parádní noc. Když jsme o ní pak s kolegyní Mirkou vyprávěly v Klubu dětských knihoven v Praze, všichni se k Noci s Andersenem chtěli připojit. Zatímco poprvé se nocovalo jen u nás v Uherském Hradišti, o rok později se zapojilo 40 knihoven. Vznikla tenkrát elektronická konference Andersen, díky které jsme byli všichni ve spojení a díky které jsme Andersenovi napsali společný dopis.
A jak se akce rozvíjela dál?
Nápad se všude líbil a rychle se šířil. Ke třetímu ročníku už se přidaly i některé knihovny na Slovensku, o rok později se akce uskutečnila i na několika místech v Polsku. Pak se kolotoč Noci s Andersenem roztočil ještě rychleji. Hranici sta tisíce účastníků jsme poprvé překonali v roce 2023.
Hans Christian Andersen byl sice významným, leč ne jediným pohádkářem. Měly jste i jiné návrhy, s kým se mohlo nocovat?
Jasně, mohlo se nocovat třeba s Boženou Němcovou. Tenkrát to ale byla souhra náhod. Zmíněná klíčová přednáška doktora Mertina se odehrála v únoru a nejbližší možný termín pro uspořádání akce byl právě v dubnu, kdy se narodil Hans Christian Andersen. Zpětně tuto volbu vnímám jako šťastnou. Andersena totiž znají všude a tato skutečnost akci otevřela brány do světa.
Zájem dětí o Noc s Andersenem roste, počet účastníků akce každoročně stoupá. Co ji podle vás dělá tak oblíbenou?
Pro mě osobně je důležitý pocit sounáležitosti, který akce dává všem svým účastníkům. Víme o sobě, jsme propojení. Ačkoli Noc s Andersenem tráví každý někde jinde, vlastně ji prožívají všichni spolu. Dalším faktorem je to, že si zakládáme na pestrém programu. I ten může být pro některé děti důvodem, proč ji mají rády. A myslím si, že mnohým dětem se líbí už jen to, že se se svými kamarády můžou potkat i jinde než ve škole nebo na ulici.
Co se děje v průběhu Noci s Andersenem? Jaké aktivity se objevují na jejím programu?
Program bývá velmi pestrý a může se lišit napříč místy konání. Častým bodem je návštěva samotného Hanse Christiana Andersena. I nás v Uherském Hradišti párkrát navštívil, většinou ho ztvárňovali herci ze Slováckého divadla. A když zrovna nepřijde Andersen, zavítá k nám nějaká pohádková postava. Hostili jsme například Sněhovou královnu. Na různých místech se konají lampionové průvody, chodí se na hrady, do věží nebo do kostelů. U nás v Uherském Hradišti sklidila velký úspěch třeba polštářová bitva, kterou jsme vyhlásili na náměstí. Organizátoři využívají svých možností a toho, co se nachází v blízkém okolí. A své jisté místo v programu má samozřejmě také čtení knih.
Je nějaká část programu, která je pro všechny místa konání Noci s Andersenem shodná?
Každý rok se domlouváme na styčných bodech daného ročníku. Například vyhlašujeme společné téma, hledáme pohádku s kulatým výročím existence, snažíme se reflektovat významná literární výročí a tak podobně. Každá knihovna a pořadatelské zařízení mají nicméně jiné možnosti a program jim přizpůsobují. Zároveň v něm můžou zohlednit zájmy svých nocležníků. Programy některých knihoven se více či méně podobají. Obecně by se ale dalo říct, že každá knihovna si skládá svůj vlastní program. Nikomu nic nepřikazujeme, všechno je dobrovolné. Jsme rádi za všechny, kteří se do Noci s Andersenem zapojí a užijí si ji.
A jaké jsou styčné body pro letošní 25. ročník?
V tomto roce uplyne 220 let od narození Hanse Christiana Andersena, to se do letošního ročníku nemůže nepromítnout. V listopadu bude mít osmdesáté narozeniny významný tvůrce dětské literatury Jiří Žáček. Souhlasil tedy s tím, že se stane patronem ročníku, a přislíbil svou účast na některé z Nocí. A mezi pohádky s kulatými narozeninami se tentokrát řadí Křesadlo, Princezna na hrášku a Děvčátko se sirkami.
Jak se nocuje s Andersenem v Knihovně BBB?
U nás zahajujeme Noc s Andersenem v šest hodin večer. Otevírá ji společný program, kterého se účastní děti nocující na kterékoliv pobočce Knihovny BBB a v okolních školách. Přijít podívat se může i kdokoliv z veřejnosti. Společný program většinou zahrnuje divadelní představení a návštěvy různých hostů. Trvá asi do osmi hodin, následně se všichni rozchází na svá působiště. My zamykáme hlavní vchod do knihovny a Noc plynule pokračuje.
Kolik dětí u vás v knihovně přespává?
Přímo v hlavní budově Knihovny BBB nocuje pravidelně dvacet dětí. Zájem ale bývá větší, obvykle přibližně dvojnásobný. Ředitel knihovny tedy náhodně losuje ze všech přihlášek. Děti, které se z kapacitních důvodů nevlezou k nám, rozptylujeme na ostatní pobočky.
Typickým bodem programu bývá také sázení Pohádkovníků. Sázíte je i v Uherském Hradišti?
U nás je to se sázením Pohádkovníků Fabularius Anderseni problematické, naše knihovna se nachází poměrně v centru města a na vysazování stromů zde není moc místa. Dva Pohádkovníky jsme si ale před odborem životního prostředí přece jen obhájili. První jsme zasadili v roce 2005 k Andersenovým dvoustým narozeninám, ten druhý jsme sadili při příležitosti stého výročí založení Československé republiky, tedy v roce 2018. Oba Pohádkovníky stojí přímo za knihovnou, toto místo docela ctíme. Do programu Noci s Andersenem pravidelně zahrnujeme jejich návštěvu. Mimo to pod nimi například pasujeme prvňáčky.
Co je vlastně Pohádkovník Fabularius Anderseni zač?
Může to být úplně jakýkoliv strom. Jeho kouzlo spočívá v tom, že je zasazený během Noci s Andersenem. Třeba u knihovny v Turnově už jich mají celou alej.
Jak moc program napříč ročníky upravujete?
V naší knihovně program Noci s Andersenem každý rok obměňujeme. Jsou ale místa, kde mají program rok od roku velmi podobný.
Co je pro vás při vymýšlení stále nového programu inspirací?
Při vymýšlení programu a aktivit hledáme inspiraci různě, někdy i přímo v Andersenových pohádkách. V knihovně v Šumperku například jednou pořádali hromadné uléhání princezen na hrášku. Pořídili si na to velkou postel, a protože tato činnost vzbudila velký ohlas, další roky ji půjčovali po celé republice. Hezkou vlastností našeho projektu je to, že když někdo vymyslí nějaký program, poskytne ho všem zapojeným. Bezplatně, bez jakéhokoliv nároku na honorář. Všechny nápady spolu sdílíme, vzájemně se inspirujeme.
Jak dlouho trvají přípravy na Noc s Andersenem?
Vlastně je to tak, že jedna Noc s Andersenem skončí a druhá hned začíná. Během dubna rekapitulujeme Noc uplynulou, poté se začínáme věnovat Noci nadcházející. Přípravy jsou pro nás v Uherském Hradišti celoroční prací. Knihovna BBB je totiž takovým centrem Noci s Andersenem, u nás všechno začíná i končí. Plánujeme zde zpravidla od června nebo července, kdy oslovujeme sponzory a zařizujeme různé organizační záležitosti. Na jednotlivých místech konání ale organizace tak dlouho netrvá.
V rámci Noci s Andersenem se původně nocovalo v knihovnách. Kde dále se akce pořádá nyní?
Noc s Andersenem už se konala třeba v zoologické zahradě, v muzeu či v hasičárně. Mile nás překvapil také zájem azylových domů a domovů důchodců.
Noc s Andersenem se koná také na některých dětských odděleních nemocnic. Jaká jsou specifika akce v tomto prostředí?
Zajímavostí je, že tuto spolupráci jsme poprvé vyzkoušeli my v Uherském Hradišti. Dětské oddělení zdejší nemocnice je naším spřáteleným místem a kdysi nás napadlo, že bychom pro něj mohli připravit Noc s Andersenem na míru. Mělo to úspěch a stala se z toho naše pravidelná zastávka. Přicházíme tam vždy v den Noci, ale už kolem oběda. Doprovází nás herec, kouzelník, nebo nějaký jiný host. Uděláme program, přečteme pohádku. Snažíme se při tom samozřejmě nerušit běžný chod oddělení. Večerní program pro děti zajišťuje přímo nemocnice, zpravidla se zakládá na čtení Andersenových pohádek.
Minulý ročník Noci s Andersenem se konal na více než 1750 místech, nejen v České republice, ale i za jejími hranicemi. Kde všude se s Andersenem nocuje? A jak vypadá Noc s Andersenem v zahraničí?
Stejně tak jako se liší průběhy akce v České republice, různí se také za jejími hranicemi. Některé země mají svá specifická dění. Například v Polsku si velmi zakládají na Andersenově osobě, účastní se tam snad každé Noci. Dramatizují jeho pohádky, dokonce tam na jeho počest pořádají plesy. V posledních letech se Noc s Andersenem rozšířila i do Slovinska a Bulharska, organizují ji zejména zdejší školy. Ve Slovinsku si udělali vlastní tradici, v průběhu Noci si nacvičí nějakou dramatizaci a když je rodiče dalšího dne ráno přijdou vyzvednout, své dílo jim předvedou. Třeba na Slovensku ale prožívají Noc s Andersenem velmi podobně jako my v Česku. Blízké těm našim jsou také akce pořádané krajanskými spolky nebo Českou školou bez hranic. Ty organizují Noci s Andersenem pro děti, které mají české kořeny, ale žijí v zahraničí.
V jakých státech je tyto organizace připravují?
Například v Anglii, Austrálii nebo Turecku. Zde ale nemají dostatek místa ve školách, a tak si to domluvili na velvyslanectví a nocují přímo tam.
Máte v souvislosti s Nocí s Andersenem nějaké plány nebo dlouhodobější cíle?
Potěšilo by mě, kdyby se do budoucna podařilo dosáhnout ještě větší provázanosti mezi jednotlivými spacími místy. Obzvlášť mezi místy, které jsou na mapě daleko od sebe, ale mají stejný název. Třeba kdyby se v rámci Noci s Andersenem spojily všechny Lhoty, které v České republice máme. Anebo Újezdy či Chlumy. To by se mi líbilo. Situace je každopádně taková, že kolegyně Mirka už je v důchodu a můj odchod do penze se také blíží. Co se tedy týká nějakých větších plánů do budoucnosti, já se můžu už jen těšit, co vymyslí naši následovníci.
A co považujete za vůbec největší úspěch Noci s Andersenem za celou dobu její existence?
Když se do akce v rámci jedné školy zapojí třeba 450 dětí, je to pěkné. Ale stejně tak je pěkné i to, když se domluví několik maminek a uspořádají Noc s Andersenem pro malou skupinku dětí. Je skvělé, že se lidé takto dokážou dát dohromady a strávit společnou noc nejen se čtením. Pro nás není důležité, kolik dětí nocuje, ale jak si to všichni užijí. Za úspěch považuju každou podařenou Noc. A dělá mi obrovskou radost, že i po téměř čtvrtstoletí existence akce na ni pořád tolik lidí, hlavně dětí, slyší.
Autor: Tereza Klofáčová
Rádi podporujete akce a projekty, které opravdu přináší pozitivní změnu? Přečtěte si také o neziskové organizaci Místní místním.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: nocsandersenem.cz
Foto: archiv Hany Hanáčkové, knihovnabbb.cz, knihovna.turnov.cz, nemuh.cz, pixabay.com
