Zlato z mistrovství světa, stříbro a bronz z olympiády. To je jen malý výčet úspěchů české biatlonistky Veroniky Vítkové. Rodačka z Vrchlabí se teď loučí a hodlá se naplno věnovat mateřství. Má za sebou však dlouhou a úspěšnou kariéru, která je protkána cennými kovy i bojem s vážnou nemocí. Nyní přinášíme ohlédnutí za kariérou úspěšné reprezentantky – od prvních úspěchů mezi dospělými až po olympijské medaile.
„Je to úplně neuvěřitelné,“ tak Veronika Vítková komentovala svou druhou medaili z olympijských her, kterou se jí podařilo získat. Téměř na den přesně se tak završila její deset let dlouhá cesta. Od prvního úspěchu mezi dospělými až po druhou olympijskou medaili.
Bylo 14. února roku 2008, Veronika Vítková, do té doby nepříliš známá rodačka z Vrchlabí, zajela svůj životní závod. V nadupané konkurenci těch nejlepších dojela ve švédském Östersundu na čtrnáctém místě. Už tehdy to byl záblesk prvních velkých úspěchů, Vítková jako jediná z českých reprezentantek dokázala bodovat.
O rok později v jihokorejském Pchjongčchangu obsadila páté místo. O pořádný kus za sebou nechala i jedny z nejzkušenějších českých závodnic, Magdu Rezlerovou a Zdeňku Vejnarovou. Obě se dříve účastnily již několika olympijských her.
Pak však přišel tvrdý náraz osudu. Při cestě na soustředění v Rakousku v roce 2009 byla Veronika Vítková hospitalizována se zánětem mozkových blan. Ztratila tři měsíce přípravy a s následky své nemoci se zdravotně potýkala pět let. Postupně se jí však začala vracet forma i výkonnost.
Olympiádu v roce 2010 absolvovala bez medailového umístění, už samotný návrat po závažném onemocnění byl však úspěchem.
Definitivní zlom k lepšímu pak přišel na začátku roku 2013.
Cesta zpět na vrchol
Německý Oberhof, 6. ledna roku 2013. Vítková tehdy startovala ze šestnácté pozice a na první střelecké položce udělala jednu chybu. Přesto se po jednom trestném okruhu pohybovala na jedenácté příčce. Na druhé střelecké položce pak přišel veledůležitý moment celého závodu. Tora Bergrová z Norska, v tu chvíli čtyřnásobná mistryně světa, čtyřikrát minula terč. A chybovaly i další favoritky, jako Dorin-Haberová z Francie nebo Daria Domračevová z Běloruska.
Česká závodnice naopak odstřílela čistě a posunula se v pořadí nahoru. Po třetí střelbě už byla na třetí pozici a v nervy drásajícím dramatu čtvrté střelby si dala s poslední ránou načas, aby ji nakonec proměnila. Vítková se tak mohla vydat vstříc svému prvnímu stupni vítězů. Byl to úžasný moment a druhé místo za vítězkou Zajcevovou z Ruska.
Další úspěchy na sebe pak nenechaly dlouho čekat. Vítková sbírala skvělá umístění ve světovém poháru, byla účastnicí bronzové štafety v Novém Městě na Moravě z roku 2013 nebo se podílela na zlatu ze štafety na mistrovství světa ve finském Kontiolahti v roce 2015.
Mezi těmito úspěchy však přišel i první olympijský. V roce 2014 se Vítková, opět ve smíšené štafetě, umístila na druhém místě.
Definitivní bronzová olympijská medailová tečka pak přišla v jihokorejském Pchjongčchangu, kde se rodačce z Vrchlabí dařilo už v minulosti.
Autor: Jan Meichsner
Foto: Idnes.cz, Isport.cz
