Pomalu začíná jaro a s tímto obdobím se neodmyslitelně pojí čas cestování a výletů. A pokud se rozhodnete během jedné z výprav za dobrodružstvím vyrazit do Brna, rozhodně neuděláte chybu. Jihomoravská metropole ukrývá hned několik pokladů. Můžete navštívit vilu Tugendhat, baziliku Nanebevzetí Panny Marie či Labyrint pod Zelným trhem. V dnešním článku se ale zaměříme na jinou brněnskou dominantu, a to na známý hrad Špilberk.
Hrad Špilberk vás přivítá hned při příjezdu do Brna. Díky své poloze na kopci tvoří společně s katedrálou svatého Petra a Pavla dominantu města. Jak jsem již zmínila, hrad stojí strategicky na kopci, a tak návštěvníci musí před samotnou prohlídkou zdolat krátké stoupání.
Odměnou za náročný výstup je ale krásný výhled na celé město i jeho okolí. Když se dostatečně pokocháte, můžete se přesunout k objevování samotného hradu. Nachází se zde muzeum s expozicemi a kromě toho nabízí Špilberk pro své návštěvníky celkem čtyři okruhy s průvodcem. Zájemci se mohou vydat na prohlídku s názvem Kasematy, během níž prozkoumají dlouhé temné chodby a bývalou věznici. Dále můžou navštívit také špilberské vodojemy či Bastion – opevnění, díky kterému pevnost odvrátila hned několik útoků. My jsme si vybrali prohlídku s názvem Příběh hradu.
Jak název napovídá, hned na začátku paní průvodkyně představí historii hradu. Každá dějinná etapa pevnosti je představena pomocí obrazů. Jak ukazuje první malba, o stavbu se zasloužil ve 13. století český král Přemysl Otakar II. a až do 15. století sloužil jako rezidenční hrad. Pobývala zde třeba Blanka z Valois, první manželka Karla IV, a od 14. století na hradě sídlil markrabě Jan Jindřich. Od konce 15. století však hrad začal postupně chátrat.
Přesouváme k další malbě. Ta vyobrazuje období třicetileté války, významnou dobu pro hrad. Právě Špilberk, i přesto, že nebyl v nejlepší kondici, pomohl ubránit město Brno před dobýváním několikanásobně větší švédské armády. Po tomto úspěchu byl znovu opraven a postupně přestavěn na nejvýznamnější barokní pevnost v moravské oblasti. Během rekonstrukce využili stavitelé volné prostory k vytvoření věznice. Této části hradu se detailně věnuje jeden ze zmiňovaných prohlídkových okruhů – Kasematy.
Právě věznice hrála významnou roli v příběhu Špilberku. První nepohodlní občané zde byli uvěznění hned po roce 1620, tedy po Bitvě na Bílé hoře. Postupem času bylo na hradě uvězněno mnoho dalších významných osobností z celé rakouské monarchie. Špilberku se v této době začalo přezdívat žalář národů. Až císař František Josef I. rozhodl o zrušení věznice a hrad začal sloužit jako vojenská kasárna.
I tato historická etapa je vyobrazena na plátně. Kasárna byla na Špilberku až do roku 1959. Nejdříve budovu využívala armáda rakouské monarchie a po vzniku samostatného Československa zde působili vojáci nově vybudovaného státu. Během druhé světové války pak zabrali hrad Němci, kteří provedli rozsáhlé rekonstrukce, na hradě viditelné až dodnes. Jsou zde zachovány žulové schody či jídelní místnosti, které využívali obyčejní němečtí vojáci i jejich nejvyšší vedení. Při obhlídce hradu si jídelnu pro německé velitele můžete prohlédnout a pravděpodobně – stejně jako my – dospějete k názoru, že se Němci na Špilberku opravdu neměli špatně.
Od roku 1959 slouží hrad jako městské muzeum. V roce 1995 zde začaly probíhat rozsáhlé stavební rekonstrukce, během nichž byla pevnost postupně opravována a modernizována. Mezi architektonický skvost, vytvořený v tomto období, patří speciální okna vyrobená technikou taveného skla. Dílo navrhla autorské dvojice Stanislav Libenský – Jaroslava Brychtová a můžu vám říct, že taková okna na každém hradu neuvidíte.
Toto je ovšem jenom jeden z mnoha architektonických skvostů, který Špilberk skrývá. Za osm století jeho existence jich bylo vybudováno hned několik. Ale nebojte se, návštěvu hradu si zaručeně užijete, i když architektura není zrovna vaše oblast zájmu. Pokud byste chtěli brněnskou dominantu prozkoumat osobně, doporučuji navštívit oficiální stránky hradu, kde naleznete všechny užitečné informace. Hrad Špilberk toho totiž skrývá více, než by se na první pohled mohlo zdát.
Autor: Lucie Brožová
Pokud vás lákají spíše vzdálenější krajiny, nechte se zlákat třeba Dublinem, o kterém jsme nedávno psali zde.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: wikipedia.org, spilberk.cz
Foto: Lucie Brožová
