Se svou uměleckou tvorbou se vypracoval mezi ty nejlepší. Martin Malík řečený „Malda“ je mistrem České republiky ve slam poetry za rok 2023. Slam poetry je styl umění, který propojuje prvky poezie, herectví, zpěvu i rapu. Jeho kouzlu propadl Martin Malík už na střední škole, teď si s ním během studia na té vysoké plní sny. Společně si povídáme o jeho začátcích, slamerské komunitě i o slamu jako fenoménu dnešní doby.
Momentálně studujete na Katedře divadelních a filmových studií na Univerzitě Palackého. Věnujete se herectví, moderování i zpěvu, umění tedy zřejmě máte v krvi. Co vás vedlo k tomu začít i se slam poetry?
Moje vášeň ke slam poetry začala už na střední škole. Měl jsem v oblibě překopávat texty známých písníček tak, aby byly vtipné. Spolužákům se moje výstupy líbily, postupně jsem si tak sbíral svoje publikum.
Jak dlouho se slamu věnujete?
Oficiálně jsem se mu začal věnovat v roce 2020. Můj první veřejný výstup byla kvalifikace na mistrovství ČR ve slam poetry, kam se mohou přihlásit i začínající slameři. Pamatuju si, jak jsem byl nervózní, navíc jsem šel na řadu jako první, takže publikum ještě nebylo rozehřáté. Nakonec jsem se ale umístil na třetím místě.
A o čem slamujete nejraději?
Témata střídám, nerad se opakuju. Dříve jsem hodně slamoval o vztazích a nepovedených rande, teď je můj nejnovější text o historii českého národa, během čtyř minut v něm zmiňuju nejzásadnější historické události. Moje texty jsou zejména komediální, ale vystupuju i s vážnějšími texty.
Například?
Jedním takovým je „Estébák“, to je hodně herecký text, v něm se přenesu do role pracovníka StB a publikum mi slouží jako takový člověk u výslechu. Text postupně graduje, párkrát se mi stalo, že ke konci lidé odcházeli, protože pro ně byl závěr nepříjemný. Posléze mi řekli, že se jim vystoupení líbilo, ale bylo na ně zkrátka moc drsné.
Jak na vaše texty reaguje publikum? Vzpomínáte si na nějaký moment, kdy by se váš výstup přímo dotkl nějakého diváka?
Kolikrát za mnou diváci chodí a říkají, jak se u mého výstupu nasmáli. Pamatuju si jeden silný moment, kdy za mnou po přednesu „Estébáka“ přišla starší paní. Děkovala mi, že jsem tohle téma otevřel a rozpovídala se, jak zásadní měl minulý režim dopad na její rodinu. Byla ráda, že se o tom tématu mezi mladými stále mluví a nepřijde tak v zapomnění.
Stále míváte trému, nebo už se na podiu cítíte jako ryba ve vodě?
Pokud přednáším text, který mám naučený a už jsem ho přednášel víckrát, tak trému nepociťuju. Když mám vystoupit s novým textem, jsem nervózní, protože ho ještě nemám tak zažitý. Obecně platí, že čím víckrát s textem vystoupím, tím lepší je výsledné vystoupení.
Slam poetry spojuje umění herectví, improvizace nebo zpěvu, je nějaký z těchto prvků patrný i ve vašem vystupování?
Rozhodně herectví. Když slamuju, tak většinou ne sám za sebe, ale vymyslím si nějakou postavičku, kterou ztělesňuju. Občas se do mé tvorby propíše i zpěv.
To zní dost kreativně. Kde pro svou tvorbu berete inspiraci?
Z každodenního života. Vždy se zamyslím nad tím, co by mohlo bavit moje diváky, slamuju spíš pro ně než pro sebe. Svoje niterní pocity ventiluju málokdy, jde mi hlavně o to, aby se publikum bavilo. Nejtěžší je vymyslet, o čem budu slamovat. Když dostanu nápad, tak už text nějak poskládám dohromady.
Když už mluvíme o té inspiraci, je pro vás ve slamu někdo vzorem?
Václav Šindelář, známý pod přezdívkou Anatol Svahilec, který je snad nejznámějším českým slamerem, a pak taky Matěj Klusáček alias Pan Fenek. Jednou se mi povedlo zorganizovat slamerskou akci v mém rodném Postřelmově, kam oba dorazili. Stát na jednom podiu vedle takových velikánů byl pro mě nepopsatelný pocit.
Dokázal byste umění slamerství v pár větách vysvětlit někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?
Slam je hodně specifický žánr, kloubí se v něm prvky poezie, herectví, rapu nebo zpěvu. Moje osobní definice je veršovaný stand-up, to asi hlavně díky způsobu, kterým to dělám. Je to styl, ve kterém se performer stává textem, nečte tedy mechanicky, co má napsané na papíře, ale opravdu prožívá, o čem v tom textu jde.
Co pro vás slam poetry znamená?
Pro mě je to možnost, jak se kreativně vyřádit a jak nabrat energii. Tu dostávám zejména od publika, baví mě sledovat, jak s ním moje texty rezonují.
Podle toho, co mi říkáte, se mi zdá, že je slam hodně benevolentní, má vůbec nějaká pravidla?
Slam má tři základní pravidla. Nesmíte používat žádné rekvizity ani kostýmy, musí jít o čistě hlasový projev, který je případně doprovozený nějakým pohybem. Musí to být váš autorský text, což podporuje tvorbu nových děl. A nakonec je to limit tří minut a deseti vteřin, do kterých se slamer musí vlézt, jinak se mu strhávají body.
A jak ten bodový systém funguje?
Netrénované publikum nebo neoficiální kritici bodují jednotlivé výstupy slamerů od jedné do deseti.
Podle toho, co jsem pochopila, tak existují dva základní typy slamerů – textaři a improvizátoři, ke které skupině se řadíte vy?
Já jsem rozhodně textař, bojím se improvizovat. I v osobním životě musím mít vše nalajnované. Když něco nejde podle plánu, jsem nervózní.
Takže jste na podiu nikdy neimprovizoval?
Ne, ale rád bych si to zkusil. Vím, že díky tomu vystoupím ze své komfortní zóny, což je potřeba.
Na kontě máte nemálo úspěchů, jste finalistou Mistrovství ČR ve Slam Poetry za rok 2022 a mistrem ČR za rok 2023, jaký je to pocit být za vlastní tvorbu oceněn?
Byl to můj sen od doby, co jsem začal slamovat. Ty úspěchy mi otevírají nové dveře, ostatní slameři už mě více znají a taky zvou na různé akce. Vítěz mistrovství navíc postupuje na Mistrovství Evropy ve Slam Poetry, které se bude konat koncem letošního roku v Košicích. Odtud se mohou výše umístění slameři dostat na mistrovství světa.
O čem jste ve svém vítězném textu slamoval?
Vystupoval jsem s dvěma texty, jeden už jsem zmínil, to byl ten „Estébák“, druhý text se jmenuje Nemesis a je o úhlavních nepřátelích. Je to taková série vtípků, řeknu nějakou věc a vzápětí na to, co je její úhlavní nepřítel.
Myslíte, že je slam poetry v Česku populární?
Myslím, že ano. Nedávno jsme oslavili 20 let českého slamu.
A co v Olomouci, jak se podle vás daří slamu právě tady?
Vedle Prahy je Olomouc jedna ze slamerských kolébek. Po covidu to bylo v takovém mrtvém bodě, ale teď mám pocit, že se tady slamu daří a slamové akce třeba i dvakrát do měsíce jsou toho jasným důkazem. Ten zájem pociťuju i skrze návštěvnost, která je určitě větší, než bývala. Slamerských akcí se tu koná opravdu hodně, oblíbené jsou slamastiky, což jsou akce pro novou slamerskou krev, může se na ně přihlásit úplně kdokoli.
Jaká je podle vás olomoucká komunita slamerů?
Většina slamerů, které znám, jsou velice vstřícní. Se spoustou z nich jsme dobří přátelé a navzájem se podporujeme. Obecně vnímám tu slamerskou komunitu jako přátelskou, která k sobě ráda přijme nováčky.
Dokázal byste říct, jestli ke se slamu více inklinují muži nebo ženy, případně jak se liší jejich tvorba?
Dřív ve slamu rozhodně dominovali muži, ale během posledních dvou let se to hodně proměnilo, alespoň z mého pohledu. Teď mám naopak pocit, že se mu více věnují ženy. Ženskou tvorbu jsem vždycky vnímal jako více poetickou, ale teď ženy hodně bodují s komediálními texty, které jsou ostatně u diváků o něco populárnější než ty vážnější. Oblíbená je kombinace feminismu a nadávání na muže.
Má slamer nějakou možnost, jak sám sebe promovat?
Existuje stránka slampoetry.cz, což je taková databáze pro slamery. Ti známější na ní mají svůj profil, skrze který ho může potenciální zájemce oslovit. Je to i hodně o kontaktech, slameři se mezi sebou doporučují, díky tomu se může i začínající slamer, když je šikovný, poměrně rychle vypracovat a zviditelnit.
Mohl byste závěrem naše čtenáře pozvat na nějakou slamerskou akci?
Rád bych čtenáře pozval na akci „Slam poetry na střeše“, která se bude konat 11. června v Praze na Střeše Radost. Vystoupím tam já, již zmíněný Anatol Svahilec a spoustu dalších slamerů, takže je určitě na co se těšit.
Autor: Johana Snášelová
Přemýšleli jste někdy nad tím, zda by mohla i kreativní psaní v budoucnu nahradit umělá inteligence? Pokud ano, tak si určitě přečtěte rozhovor s Petrem Koubským, odborníkem v této oblasti.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet
Zdroje: slampoetry.cz
Foto: Martin Malík, Anatol Svahilec (Facebook), slampoetrycz (Instagram)
