Šedo-skleněné budovy, prázdné ulice, šumění moře a řev racků. Vítejte v Oslu. Snad v jediném evropském městě, kam se nejezdí za památkami, ale za novátkami! Tedy za novými architektonickými skvosty, které jsou zde opravdu na každém rohu. Kdybych měla vybrat město budoucnosti, bylo by to právě Oslo. Hlavně kvůli úžasnému využívání veřejného prostoru s důrazem na ekologii a udržitelnost.
Deštivé ráno nás vítá v norské metropoli. „Jak typické,“ pomyslím si a snažím se skrz mlhu za oknem vlaku vidět co nejvíce. Z venkovského předměstí vjíždíme do šedých elegantních kulis hlavního města. Množství nových moderních budov nás od samého začátku fascinuje.
Rozdělení Osla, jakožto města, je poměrně jednoduché. Zhruba ve středu stojí hlavní nádraží, kam jezdí vlak z letiště. Vlevo od nádraží se nachází asi nejmodernější část a vpravo historické centrum, na které navazují další moderní čtvrtě. Díky realizaci projektu Fjordbyen se město postupně otevírá podél fjordu. Vznikají zde nové obytné části, krásné promenády a úžasná dřevěná mola, která slouží jako pláže. Veřejný prostor je zde opravdu využit na maximum a skýtá útočiště, jak rodinám s malými dětmi, tak puberťákům i seniorům. Samozřejmě jen do doby než začne pršet. Ale i na to je Oslo připravené.
Hned vedle nádraží najdete volně přístupnou knihovnu Deichman bibliotek, kde krom velkého množství knih naleznete dětské koutky, studovny, gauče a umělecké instalace. Opět je to místo pro všechny, kde se dá před nepříznivým počasím schovávat celý den, což jsme samozřejmě otestovaly.
Na knihovnu navazuje slavná Opera, která připomíná kru nořící se do fjordu. Budova byla slavnostně otevřena již v roce 2008, ale stále je neskutečně nadčasová. Celá budova je pokrytá bílým mramorem, při cestě na její střechu si tak dávejte pozor no oči. Opravdu z ní přechází zrak.
Skrze Operu můžete přejít a vydat se do Munch musea. Opět se jedná o extravagantní stavbu, která v sobě ukrývá nejen rozsáhlé dílo norského malíře Edvarda Muncha. Krom galerijních prostor je zde interaktivní muzejní prostor jeho bytu, restaurace a vyhlídka. Dokonce si odsud můžete odnést vlastní umělecké dílo. V jedné části naleznete stůl s jeho rytinami, které za pomocí voskovek můžete přenést na papír.
Za návštěvu určitě stojí i historické památky Osla. Projít si můžete areál pevnosti Akershus, jejíž hrad byl vystavěn na počátku čtrnáctého století, armádou je však pevnost využívaná dodnes. Uvnitř se nachází dvě muzea s vojenskou tematikou a hrobky několika členů královské rodiny. Z hradeb je navíc krásný výhled na celý Oslofjord.
V centru nemůžete minout vysoké věže Oslo rådhus, tedy radnice. Věže tohoto cihlového velikána jsou vysoké přes šedesát metrů. Kvůli německé okupaci se výstavba protáhla na devatenáct let. Slavnostně otevřena byla až v roce 1950 během devítistého výročí města. Vstup dovnitř je zcela zdarma, jen musíte projít bezpečnostní kontrolou. Uvnitř můžete spatřit krásně malované sály a bílé nevěsty (a parádní záchodky). Každý rok se zde koná slavnostní udílení Nobelovy ceny za mír. Ceremoniál připadá vždy na desátého prosince, den výročí úmrtí Alfreda Nobela.
Asfalt nám šumí pod koly, kličkujeme mezi výmoly…
Promenádou lemovanou restauracemi a kavárnami se dostanete až k plachtové lodi, tedy k budově muzea současného umění Astrup Fearnely Museet. Jedná se o komplex ve tvaru lodní plachty. Naleznete zde kromě muzea také kanceláře, park, restaurace, pláž a přístavní promenádu. Veškerou aktivitu tu tak můžete podniknout doslova pod jednou plachtou.
Jako je svět nejhezčí ze sedla koně, Oslo doporučuji ze sedla sdíleného kola. Téměř na každých padesáti metrech jsou stojany a k jejich využití vám stačí jednoduchá aplikace Oslo City Bike. Půjčení na tři dny nás vyšlo jako dvě jízdy hromadnou dopravou, která je zde opravdu drahá (hodinová jízdenka vychází na 105 korun).
Na kole můžete dojet až na poloostrov Bygdøy, kde se nachází hned několik muzeí a hlavně krásné přírodní pláže a parky. My to cestou zpátky vzali ještě přes známý Vigelandsparken. Park plný nahých soch je největším svého druhu, všechny skulptury jsou totiž od jednoho autora, a to Gustava Vigelanda.
Několik low cost tipů na závěr
Nejlevnějším a zároveň skvělým místem pro studenty nebo solotravelers je určitě hostel Bunks at Rode. Není sice v centru, ale je tichý, čistý, s kuchyňkou a spoustou zajímavých socializačních aktivit. My jsme zde byli v době olympiády a večer se společně s lidmi z celého světa koukali na zahajovací ceremoniál. Což nás všechny propojilo a vtáhlo do zajímavých diskuzí o tom, co je typicky francouzské nebo jak Tchaj-wan musí soutěžit jakožto Čínská Tchaj-pej.
Zdarma se také můžete vyspat v přilehlých lesích a národních parcích. Stačí jen sednou na metro, popojet půl hodiny na předměstí a poté jste do pěti kilometrů v lesích, kde se může kempovat úplně všude. My si v národním parku Østmark udělali dvoudenní přechod krásnou liduprázdnou přírodou.
Dalším ze skvělých zážitků je určitě plavba na kajaku. Půjčovné tu však není nejlevnější, jako ostatně vše. Chcete-li udělat dobrý skutek a ještě se projet na lodi zdarma vypůjčte si Greenkayak. Stačí si na internetu rezervovat čas a pak si kajak vyzvednout v přístavu, hned naproti Opeře. Plout pak můžete kamkoliv a cestou sbíráte odpadky.
Mezi místa kam se dostanete úplně zdarma a rozhodně stojí za to, bych také zařadila čtvrť Gamle Aker, kde se nachází nejstarší a nejhezčí domky a čtvrť pouličního umění Grünerløk
Autor: Viktoria Židlíková
Zajímají vás další reporty z letního cestování našich redaktorů? Podívejte se na článek o Neapoli, městě mnoha tváří a zážitků!
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroje: rockfon.cz, wikidata.org, cestujtesradosti.cz
Foto: Viktoria Židlíková
